Srpen 2010

Loučení se svobodou

31. srpna 2010 v 21:13 | Hadra |  Zpovědnice
Ježiši Kriste mě klepne. xDD Přesně za zhruba několik hodin se jde do školy! xD Alou holoto! xD
Už to vidím. 

Ale loučení se svobodou už proběhlo. xD Trochu netradičně, přiznávám, ale na můj styl je to bohaté.
Loučení se svobodou jsem prožila u mé oblíbené (po jahodě vonící) svíčce, ale už není. xD Po kraji zbyl ještě vosk, tak jsem to propiskou naňahňávala ke knotu. Začalo to kytarou a skončilo to poslouchání všech písniček Muse. Co víc si přát? xD 

Netradiční to asi je proto, že mě sestra požádala, abych udělala krupici. No, to není tak netradiční, ale netradiční je, že když jsem se jí zeptala na totéž xD odpověděla, ať ji teda aspoň nachystám igrendience (jak říká máma). o_o Chápete to? Ona by to jinak udělala sama!
Konoha už jede, myslela jsem, že mi taky klepne. 

Ale.. teď k věci. Víte, jsem na velkém dilema xD To jde teď bokem jenže xD
Přemýšlela jsem, jak se tam budu cítit. Budu sedět v tom jiném království a křečovitě svírat knihu od Davida Ickeho. Protože nic jiného mě tam nemůže tak povzbudit. :D Ale problém je, že tohle je jen představa. To tam budu sedět a nanejvýš  tak křečovitě svírat orgonit. 

Ještě že Muse mě ještě těšijou :D
Schválně jsem neprobádala všechny jejich songy na jednou, abych pak měla co nového objevovat. Takže třeba takovou Stockholm Syndrome ještě nemám oštubavanou xD


Megalomanianské. Mattův hlas se tam hodíí :D Ehm.

Dostal mě tam komentář:
 if you dont like this:
1) dont listen to it. obvious
2) you have no taste in music
3) SIT THE FUCK DOWN!!
:D :D

Takže, těším se tam, nebo netěším? Je mi to jedno, protože mi vyhovuje situace, ve které se právě nacházím, a to jest, že jsem ani tak nepostřehla, že bude škola (už chtěla použít přítomný čas o_O) a až bude, ta prostě bude. Necháme to plynout, časem se z toho zjištění zotavím, hotovo šmytec xD

Ale tu knihu od Davida Ickeho chci. Už se mi i zdálo, jak jsem ve snu mámu lákala, že bychom jeli na jeho přednášku xD. A když jsme u toho snu, tak se mi poslední tři dny zdálo, že jsem v jednom hrála na klavír bezchybně skladbu, v druhém snu jsem hrála na loutnu (to jsem měla z toho Jak se budí princezny :D) a v dnešním jsem zpívala :D 
Divný. Ale znamená to něco ve smyslu, že má duše najde klid a vnitřní rovnováhu.
Chno chno :D

No nic, valim na Yes, boss, mějte sumce v duši a ... (žádné hodně štěstí ve škole xD) dobrou :D


Smrt mé ksichtknihy

26. srpna 2010 v 22:28 | Vrah |  Zkušenosti s... o_O
No, já jen abyste o tom věděli :D

Teď ještě něco udělat s tímhle blogem, vdechnout mu život, protože takhle vypadá, jako nějaká skládka, kde házím věci, jak se mi zachce :) 
V podstatě na nic jiného tady ani neslouží, že ano :) Ale jde mi spíš o nějaké rozumné články s vlastními názory. Protože když už sem někdo nahlédne, tak ať na něj vybafne něco, co by "prezentovalo" celý smysl blogu a né, jak posledně napsaný článek o smrti animované postavy :D 

Co dodat? Snad jen, že ta mánie kolem facebooku už pěkně pomaloučku polehoučku mizí - protože se tam začnou lidé nuditi (pokud tam nemají přes tisíc přátel), hry je přestanou bavit, přidávání se do skupin už je taky ohrané stejně jako testy.. :D 
Facebook jsem prožila, super prozkoumáno, nic mě tam nečeká, ani o jednu sekundu času už mě nepřipraví. 

Btw. už se nemůžu dočkat školy, hlavně zopakovat si pravidla češtiny :D :D ředitelka se má na co těšit. 

>:D 

Fuck you very much!! 

Smrdí tu svoboda :DD (to byl vtip v našem demokratickém státě)


Potvory v domě, které prostě otravujíí >_>"

21. srpna 2010 v 17:24 Z těla ven
Já jim jinak ani říkat prostě nemůžu :D
Ale k věci.. jak jsem tady psala o tom snu, tak něco podobného se asi před třemi dny stalo mámě. Říkala, že se jí zdálo, jak s ní někdo hází... no a když jsem ji popsala ty pocity, jenom souhlasila. Já jenom hledím, jak normálně se s ní o tom dá bavit. Ona to nazvala "černá magie". Nebo duchové. Ale duchové a démoni je rozdíl. A nevím, jestli "černá magie" je taky správně. Protože černou magii využívají, myslim, že temní mágové apod.
Ale já vlastně taky nevím, co to je, že. Jenom nějaká "černá šmouha", to jsem jí ještě neřekla o tom, že asi tu jsou díky ségře, u které jsem právě našla rozbité zrcátko.

Ale ani nevíte, jak si cením toho, že ona tohle téma nezavrhuje :) Jednou mi vyprávěla, jak jela z práce v noci a kolem se mihlo světlo. A že bylo velké. A to se jí stávalo častěji.

Problém je někdy, že ona se o tom normálně baví i před ostatními. Když se o tom zmíním, nebo ona si na něco vzpomene. Jak u toho snu, jsme seděli u krbu na zahradě s tetou a já před tetou prostě nemohla mluvit.. protože by to prostě totok >_< je mi to nepříjemné mluvit tam před ní o démonech jak nás navštívili snu, přičemž cítíte, jak si začne myslet, že fantazírujem.
Ale co teď s nimi? >_< Prostě, jestli se to nevztahuje k tomu zrcadlu, vyhnat je.

Ségra je nemocná, měla podezření na zápal plic a všechno to korunuje černý kašel. Od té doby ale jak jsme ji dali orgonit, jsme ji neslyšeli kašlat. Však taky říkala, že jí pomáhá. Když začne kašlat, nebo se dusit, přiloží si na hruď orgonit a ono to povolí a že se tak normálně může i pořádně nadechnout :).
Když už tak ještě něco k tomu orgonitu. Mámě nepomáhá. Já se taky nedivím, ona se vzteká kvůli každé kravině.. No nic raději. Takže, aspoň ten orgouš :D

Každopádně se mě máma ptala, jak to vyženeme. No nevyřešili jsme to :D protože já před tetou ji nemohla nic vysvětlovat, protože jak jsem začala, už na mě házela podivný ksichty.
Jednodušší by bylo říct "láskou", a je to.

Hele, jak se dozvím něco přesnějšího a nějaký výsledek, ozvu se, připíšu a budu se snažit o šťastný konec :D

Jak šla Hadra na koncert... ve SNU

20. srpna 2010 v 17:18 | Hadra |  Z těla ven
Jelikož ségra jede (buď tento nebo příští) pátek na Trnkobraní, kde bude vystupovat Tomáš Klus a jelikož se tím furt přede mnou tak chlubila, vrylo se mi to do paměti a tady máte výsledek.

Psala jsem to kámošce na skypu, ale bylo to moc dlouhý a jí se do toho nechtělo tak jsem to smazala a hodím to sem... Moc se mi to nechce opravovat, takže až budete číst "..ses tam objevila ty, začalas mě tam mlátit," tak čtěte Kača, nebo se vžijte do její role prostě :D

Jo a pro ty, koho zajímá lucidní sen, tak stačí tu omáčku přeskočit a začíst číst od "Pak jsem koncert opustila.."

[16:52:03] Nick na úrovni.: No tak prostě sme tam šli, já s babičkou a ségra a ty její jezevčice si chtěli postavit stany na louce, kolem níž se šlo na ten koncert, no a tak si ho tam postavili:D Každá jeden pravidelně pár metrů od sebe a vystavili si tam skleněné dlouhé vázy a ono se to třpytilo duhově na slunci, ale to není důležitý teď.
Tak jsem tam s tou babičkou šla, ale problém č. 1 - moc lidí. Babička se tam začala probojovávat, až nakonec jsem se ocitla v první řadě a on byl tam tak živeej a ftipnej... a Jirka taky tam byl. Začali hrát.. a já k nim byla nejblíž.. ostatní měli mezi tím podiem takovou větší mezeru a já se před nimi samozřejmě "styděla", protože mám ráda sledovat lidi někde z kouta, ne aby oni čuměli na mě, proto mě napadlo, že se schovám do druhé řady aspoň a když jsem začala couvat, tak oni ti lidi začali taky všeci couvat a Tom nasadil psycho výraz, jestli jsem jako v pořádku, že mu odháním lidi xD tak jsem se vrátila na to místo a lidi jako na zavolání taky.
Jinak tam taky začal hrát divadlo nebo co. Tam s nim totiž cosi ženská začala dělat.. no a já jsem to točila a užívala si ten pocit, že mám konečně nějaký videa od něj (jak v minulém snu s tou novou písní x.x ach ta realita), jsem chtěla natočit i Jirku, ale on byl za "něčím" schovaný prostě nevím, co to bylo, bez váhání jsem vylezla na podium a začala ho točit *demence* chudák Jura. Ještě tam byl jakejsi hlod, ale to si nepamatuju. Vím jen, že tam asi byl předtím pohřeb, neboť Tom on cosi že se všichni musejí přemístit na nějakou jinou stage a tak všichni šli kdesi do prdele xD kolem louky kde si holky pěstovali vázy xDD Jsem jen slyšela, jak Tom na ně řve: "Baaaack!!" to měl být pozdrav v tom snu. Skončili jsme na úplně stejném místě.. jakože v poho.

Pak jsem koncert opustila a objevila ses tam ty. Já začala přemýšlet o tom, že mám konečně videa, ale je škoda, že je to jen sen.. v ten moment jsem si to uvědomila a začala tam skákat radostí a žvatlat tam něco ve smyslu: "Jáá jsem ve snu a vím o tom, LUCIDNÍ SEN.. jdeme něco dělat, jdeme ten sen ovládat, já chci bojovat s čarodějnicou," a tys mě tam začala mlátit, že jsem potvora, protože momentálně existuji ve vlastnim snu a vím, že je to sen a další podobné zmaty xDD Si mě tam začala honit a já ten sen nějakým způsobem chtěla ovládnout, na to jsme skončili u čarodejnice a snědli kulatej perník každá a upečenýho pavouka xDD To je asi tak všechno.

Šťastný to konec..

Škola a mále uváha (tož chápejte)

19. srpna 2010 v 21:04 | HAhaDRA |  Zkušenosti s... o_O
Všechno by se dalo naučit. Ale ne všechno se dá naučit za tak krátký čas.
Škola sice byla naprogramována tak, aby vám zaplnila prostor a čas na cokoliv jiného, ale koneckonců, kdo chce, tomu to nebude vadit.. no abychom si to ujasnili, tak:
  1. Rozhodnutí se pro to, jestli vám to opravdu k něčemu bude, chuť se učit a vzdělávat. Nucení nikomu nepomůže, jenom uškodí. 
  2. Čas. Jo, kvalita x kvantita? Jde to ale poznat, když se teď o prázdninách pustíte do nějakého učiva, který vyžaduje EHM přemýšlení, jde to snadno. Ale co tak uprostřed školy, kdy máte mozek zaplněný mnoho dalšími? Jde to pomalejc a vlastně se vám do toho ani nechce, z vlastní vůle. Ne tak to prostě nefunguje... A rozhodně tu nejde o to, že kdo vydrží, kdo má samé jedničky, je borec. Každý by to mohl, ale jen ten, kdo chce (to vlastně navazuje na č.1)
  3. Kdybychom si to ještě víc rozvedli, už jsme se i rozhodli, máme dostatek času, chce to klid a vyrovnanost psychickou i fyzickou.. Je to jednoduché, NO NI?
  4. Pochopení aa... učitele, který by vám opravdu pomohl. Žádný, nauč se to, zítra je zkouška. promluvit si o problému, rozebrat ho třeba i z jiných úhlů, zkušenosti (navazuje chuť jít do toho učiva, spolupráce..) No. My máme na škole učitelů víc, kteří se nás opravdu snaží popohnat. To je velká výhoda a štěstí o.O 
Těch bodů je asi víc, ale já momentálně přišla na tyhle. Víc do "hloubky" se mi nechce jít :D
Jak říkám, opravdu by ta škola byla k něčemu užitečná, ale ono se musí CHTÍT a mít zájem o to učivo. Protože jinak to nemá cenu a ze žáka se stane našrotovaný biorobot na zítra. 
Když se někdo chce naučit používat mozek, tak i ta logika není špatná..
Nejlepší by bylo, aby člověk měl na vysoké úrovni jak tu logiku, tak tu duální sestru. Určitě by to té sestřičce neublížilo. Odmalička se učit vědomému životu, později se naučit používat logiku :DDDD *oma, tak tady jsem to opravdu přehnala, idealismus jaxviňa* To bych ale musela víc študovat, k čemu že je ta logika vlastně dobrá (XD), ale logika je přece i omezená, proto říkám, napřed představivost, pustit do sebe to, co by po letech logická stránka ani nepustila..
No nic. Jsme se tu rozepsali. Už to ze mě vyprchalo, ten nával. 
Nemusím říkat, že toho využili a máme tu katastrofu..
Šak TAK AŤ. Uvidíme, jak se podaří zvládnout to, MATRIX JE VŠUDEEEEEEEEEE, ale Vesmír taky :3 A příroda (ještě taky) a tak dále, a tak dále..
No jak hezky jsme to zakončili - nic originálního nás nenapadlo, tak jsme se rozhodli být aspoň trošku trapní. :DD
Aspoň, že nejsu trapná pro sebe.

Každopádně na téma škola jsem napsala víc článků a určitě tu některé přibudou, bo o škole se dá psát nekonečněkrát :D
Papa. 
Hadra.

Divná dimenze a divných deset dnů; Jsi zbytečná

17. srpna 2010 v 10:25 | Zbytečná Hadra |  Zpovědnice
Divná dimenze a divných deset dnů
Pro co. Pro co? 
Já to nechápu. 
Dneska je všechno až moc barevný. Samé barevné duhy. Proměnlivá atmosféra. Ale aby tenhle rádoby článek dával smysl, podám to trochu.. méně tajemně o_O.
Je to divné, čudné a kdovíkdo co ještě. Je tu až moc mocné ticho. Taky to slyšíte? Někdo možná ne. Někomu rodina křičí do ucha, nebo někdo poslouchá rachot, nebo někdo trpí samomluvou. 

Psychicky se připravuji na školu a přijde mi, že to začíná trochu pozdě. Škola brzo +_+ Ale to není hlavní problém. 
Jo, rozhodně nechci, aby si někdo myslel, jak to jsou pubertální hormony. O tom už tu bylo dost. Jsem taky KU*VA jenom člověk! *psychosmích Zdeňka Pohlreicha XD* 

Ale mě připadá, že.. mě všechno přijde tak zbytečné. Vidím, co všechno lidi dělají, jakou mají snahu. Já se ptám, pro co? Pro pocity. Strašně o-m-g-za-co, ale :D Víte, mám poslední tyto dny takovou zvláštní náladu. Rozesměje mě teď i beruška na tužce. Ale jakmile mě to přejde, kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. Připadá mi, že tu není ani moc co dokázat. Jen zkoumat pocity. Já vím, nejsou to moc inteligentní řádky, ale kdo není dement, že jo. 
A co že se za tím napětím - prosáklým - vším skrývá? (Omluvte mě, češtinu jsem zapomněla, promiňte pí. ředitelko T_T) NEMÁM CO DĚLAT. Já už tu školu potřebuji, abych měla proti čemu bojovat. Protože když mě do toho nikdo nenutí tak- tady to máte. Člověk nechce vyřešit problém, protože pak nebude mít co dělat. A k tomu aspoň si nepřipadáte zbyteční. Když něco děláte. Něco užitečného. A nečumíte do bedny a říkáte si, jak ti kluci v akci jsou šikovní. To je největší lenost. Na tom komplu aspoň pohybujete prsty. Co může být ještě horší? Že to víte a nic neděláte. Zajímavý. 
Teď píseň, který docela sedí na smysl článku. Ale napadlo mě to až po dopsání. 

Snědla jsem čokoládu.

15. srpna 2010 v 14:57 | Hadra |  psycho Pat a Matt v jednom
Já nechtěla T_T. Ale ségra mi nabídla. Já se dneska chtěla věnovat víc třetímu oku. Ne! Už ne. Tentokrát ji budu odmítat vždy, protože já ji prostě nepotřebuji. :D
Napadl mě vlastní rituál.. nebo spíš rituály pokaždé, když mi někdo dá čokoládu.
O_O Na psychoterapii se nehlásím. Ale když mi ji opravdu někdo věnuje, musím ji přece nějak využít. *bere do ruky štětec a čumí před sebe do bílého papíru* Vždyť čokoláda je tak originální barva XD

(mimochodem, možná že někdy se na blogu objeví nějaký ten hnědý obrázek s poselstvím)
Chňo, chňo! :D 


Skutečnost versus pohádka

14. srpna 2010 v 23:19 | Hadra |  Blok
Něco k  všeobecné realitě.
Když se řekne upíři, představím si pod tím právě tento druh. Psychický upír je, narozdíl od těch  (teď nejznámějších) upírů  alá mrznoucí šutr, reálný. Nezlobte se, pokud to někoho urazí, to je jeho problém a jeho názor. *od kdy jsem tak hnusná? Spíš stručná* No, takže jakože psychického upíra jsem neštudovala v žádných knížkách, pouze četla některé články. 
Psychický upír je člověk, který má nedostatek energie, možná taky proto, že se na něj někdo "připojil" a proto začne sát z jiných lidí a ta "oběť" je pak po jeho přítomnosti unavená, za to vysávající naopak má "plné bříško". 
Já jsem taky energetický upír. Nebo spíš byla. Ale když máte špatnou náladu, stěžujete si na někoho a tím mu tu energii berete a to je špatně. Protože je to braní energie, což porušuje zákony vesmíru.
:) Tenhle článek bude asi obsahově na nulové pozici, protože všichni už to za mě vyřkli, takže asi jen můj názor: Na jak jinak než že bychom se měli přestat chovat hm.. kde najít to správné slovo.. zvířata ne, protože zvířata si energii neberou.. takže asi "cize" nelidsky, i když to vlastně k naší povaze patří, ale i přesto je to cizí stejně jak strach je cizí cit. o.O
V okolí vídám jednoho vcelku pěkného energetického upíra.. ale to raději ani nebudu zmiňovat.

No a co ti upíři v pohádce/hororu/bláblá?
Nereálomagorism?
V povídkách se dá použit jako dobrá nadpřirozená záporná bytost. Já vlastně už hodně dlouho mám v plánu jednoho upíra zařadit do své povídky, ale jelikož kamarádka má jednu rozepsanou povídku celou o upírech, asi ho tam nedám, protože nechám ji prostor pro ně xD a nechci vypadat jak opica xD 
  • Nejlepší upír, který může existovat, je Alucard. Je to pohodář, flegmatik, sympaťák, maniak, psychopat, nesmrtelný s psycho úsměvem a  pohledem vůbec  :DDD A je na dobré straně. 

  • Nejhorší upír, jaký může existovat je.. Edward. *ona to tu prostě musí hodit, stačí když je to všude!* TEAM JACOB!!! >:DDDD *hysterický Mattův smích*

  • Nejzáhadnější je asi Dracula. *to mi připomnělo, vlastně, zapomínáme na vampíry, to oni vlastně mají vysávat krev, upíři se mi zdá, že ne o_O kdesi sem to četla*

  • Nejdebilnější a nejdementnější upír, jenž může existovat je Bella Cullenová. O_O" *no comment, sorry *


Nu, toď asi vše k upírům všeobecně. 

Tuž kuš a zduř synku, sumce v duši, ať to sluší, 
Vaše milující, vygebená a neznámá Hadra :D

Nadpis jest stručný a výstižný. Bylo to sen!

14. srpna 2010 v 20:56 Z těla ven
Dnešní noc/ráno bych pojmenovala Nebeský mejdan.
Ale řeknu vám, normálně jsem ještě nezažila, aby když se blýskne, tak hned vteřinu po tom zahřmělo. A to byla fakt perda.
No, takže v noci jsem poslouchala ještě písničky, ale najednou přišla bouřka. Bylo dusno. Na bouřku tradičně vypínám mobil, abych se mohla zaposlouchat do té "přírodní" hudby.
Ještě jsem si vzpomněla na minulou bouřku. To jsem byla ve stavu polospánku, blýsklo se a zahřmělo a já otevřela oči a svět jsem měla rozmazaný. Ten blesk byl jako světelná ozvěna. Jako by to se mnou houpalo na moři. A před očima ta světelná ozvěna a pár rýsujicích se ksichtů navíc. Nebo, aspoň mi to tak připadalo. :D Dramatizuji to moc, bo píšu bez smajlíků.
No a tuhle noc.. zvláštní. Když bouřka odezněla, moc jsem přemýšlela. To když se vám myšlenky sami od sebe vtěrknou do hlavy. No, nakonec jsem ztrácela vědomí a o tom, jestli furt melu, jsem nevěděla. Už jsem se vkradla do snu, šla jsem v jakýmsi domě ke stolu s vázou, ale otočila jsem se a viděla jsem svůj pokoj. Dívala jsem se do pootevřených dveří ségřinýho pokoje. To jsem v tom snu kecala nesmysli typu "jak si člověk musí upevnit víru" a vzpomněla jsem si na znak na segřiné složce. Obrácený pentagram a v něm ta podobizna jeho. Vždyť víte. A nad jeho hlavou, mezi rohy bylo to číslo třikrát (2krát3=?). Pak jsem si vzpomněla na to, že jsem u ní v pokoji zahlédla malé zrcátko s rozbitým rohem. A to mě napadlo, že jí proto musí nějaké potvory otravovat. Je jasné, že mou mysl hned napadlo, že by mohli být v jejím pokoji. Tu myšlenku jsem zahnala a pak ji ignorovala. Ale ve snu jsem si na to taky vzpomněla a v ten okamžik se u dveří rychle mihl stín (kterého bych si ani jindy nevšimla, protože to byla taková černá šmouha, která reagovala na mé myšlenky).
V tu chvíli mi tělo připadalo těžké a.. no nevim, jak to popsat, ale cítila jsem něco, jako otupělost nebo prázdnotu (o.O*) a ja kdyby mnou někdo trochu třásl. V pravém uchu jsem jasně slyšela jakýsi "hrk hrk", něco jako když máte dřevěnou krabici a v ní prostě nějaká věc hrká, tak podobný zvuk. Cítila jsem, jak mám otevřenou pusu a jak něco nemůžu překousnout, nešlo to i když jsem se o to začala snažit. Pak jsem upadla asi chvíli v nevědomost, ale hned se to vrátilo, a mě to začalo tahat po posteli a krásně jsem viděla, jak se mi mění perspektiva, jak jsem se prostě "opravdu" pohybovala, i když jsem byla lehká jako pírko a přitom jsem se nemohla hýbat, nemohla jsem ten suchý vzduch překousnout. Dokonce jsem nemohla ani vyslovit v duchu "andílci", jenom jsem ze sebe v duchu vydala "an.." :D. To převyprávění zní hloupě.
Pak to začalo povolovat a já se vrátila na své místo. Byla jsem asi ztuhlá z té nehbynosti a chtěla zjistit, jestli se můžu hýbat a tak jsem se otočila na bok. A šlo to s neuvěřitelnou lehkostí. Přitom předtím jako by mě někdo držel za ruce a nebo jak kdybych cítila tlak jééžiš já nevim..

Myslela jsem na Lirčinu hlášku, která mě nakopla a oslovila "nikdo nemá nad tebou kontrolu tak moc, jako ty" (nebo něco v tom smyslu) ale v tom šoku jsem si to ráno říkala "někdy prostě nemáš tak velkou kontrolu". Je to absurdní. Samozřejmě, že potvory vám šuškají a ukazují iluze a já jsem tohle si pomyslela. Fuj. Stydím se.

Necítila jsem lásku, ale ani ne strach, cítila jsem prostě prázdnotu. Jenom nádoba čekající až ji někdo vyplní tím správným nápojem.

Astrál to nemohl být, protože jak mě to táhlo, tak mě to táhlo směrem k žebříku (mám dvojpostel) a u toho žebříku mám modrou menší židli a pod ní krabici. V tom "snu" tam nebyla.

:) Nemusím dodávat, že po tom jsem začala trapčit. Neřeknu jak ani raději :D. Ale chtěla jsem se něčím obrnit. Ve dne vám to přijde směšný.

Chci je vidět. Kakám na nějakou dualitu, která mi chce v tom vidění zabránit. Chci šířit světlo do prázdných i plných schránek od duší.. Tuž synku,

zduř a sumce v duši,
zmatená a odhodlaná maniačka

EDIT: Takže záhada vyřešena, byl to tranz :D :D *moc se smějuuu :DD* Ale co čekat, když mě to přepadne zničehonic, kor když jsem měla takové ututlané myšlenky? :) Takže příště.. :D