Říjen 2010

Fotky Micky a mamky Lízy :D

31. října 2010 v 21:14 Fotomozkovna
Schválně jestli je poznáte která je která :D ale asi né, když je neznáte že xD chytrá poznámka.
.



Tvůrčí apokalipsa

27. října 2010 v 17:31
Cítím se v nesouladu. Možná to bude tím, že se těším na nějakou věc, která ale nesplní pak mé představy, jaké jsem očekávala.
Nebo je to tím, že ať přijde jakákoliv chvíle, nesoustředím se na sebe.
:D Prostě se těšíte na prázdniny a v tom průběhu prázdnin zjistíte, že nemáte co dělat a už byste něco chtěli dělat a myšlenka vám přeskočí ke škole :D :D Néééééééééééééééééé, to byla jen dočasná chvilková myšlenka, která zase odplula. Ale jak by se Vám líbilo ve škole,  ve které, když vytvoříte nějakou sebemenší činnost, nazývá vás maniakem. :D To se mi líbí a sdílím to. 
Tohle už se mi opakuje. Takže jsem zavrhla ten pocit a řekla si: Tohle je pocit, dar, který mi něco chce říct.. opravdu chci prožívat jiný pocit, než tenhle? Vždyť je to v pořádku.
Takže s takovou mám aspoň o čem přemýšlet, možná jen vyprchalo to včerejší "blaho" :D  nebudu konstatovat o tom, jestli mě hrabe nebo ne, protože člověku nikdy nehrabe, jsou to jen jeho doČasné stavy, které buď odezní, nebo neodezní :D :D
každopádně jsem měla tendenci oštubovat Johhnyho Deppovský herecký talent.. o.O(taky vám to skloňování zní divně?) a když teď tak přemýšlím, tak ta jeho role byla dobrá, ale ten příběh, jak nakonec si toho chlápka vymyslel a všechny zabil sám.. já bych chtěla vidět Deppa v nějaké komedii :D 
Budu přemýšlet o tom stavu, budu přemýšlet jak se z něj mám poučit... ale nejspíš už to vím.. dokazuje mi tím jednu větu z Hovory s Bohem, že nejhorší je, když duše ví, co má tvořit a netvoří.. představte si tu zkázu :D  ale asi se jdu zase dívat na piráty z karibiku - áno, áno, vím že je to od Disneyovských producentů a všeho... ale je to strašně zábavné :D přebírám veškerou zodpovědnost za podprahové signály, které mi do hlavy díky tomu filmu vlezou, poněvadž jsem si toho vědoma :D ale aspoň mě to nadopuje dočasnou Sparrowskou náladou - ale musíte uznat, že ty hlášky nemají chybu :D :D  


Deníček dvacátýho třetího =D

26. října 2010 v 15:48 Zpovědnice
Řekněme, že jsem to psala po plynutí víceméně v nevědomosti (dočasné) .. nebo já už nevím jak jinak to napsat, každopádně "předtím" jsem nebyla v té chvíli tak spokojená, jako jsem v téhle chvíli :D:

Tak jsem tak přemýšlela o vysokých vibracích a o těch pomalých, "hustých" .. a o tom, že mne také vlastně provází anděl.. že se to neděje jen těm z netu =) nebo jen těm z pohádky, co? =D A když jsem musela dopsat ten článek "sníme realitu?" (který už není zas tak aktuální - znáte to, věci se mění :D) a psala jsem tam o tom, jak je doba  a uspěchaná.. oproti třeba roku 2009.. no nenbí nejlepší dívat se na minulost, ale jak chcete jinak zhodnotit, porovnat situaci a přimět ji k obrazu svému, když nemáte s čím porovnávat? =D Ona by stačila i tahle chvíle a vlastně i stačí.. obrátila jsem věci, které mě "trápily" na obraz svůj.. :D a snad poprvé jsem ucítila takový ten svobodný pocit o své pravdě - ve škole: "musíte se zvdělávat, učit se na přijímačky, neboť za prachy ani kuře nehrabe" do nás tlučou.. Nestačí jen ten přítomný tranz? Nestačí jen sedět a koukat, jak ten svět krásně běží a je přítomný? :D :D (hele teď záleží na definici té přítomnosti). Když se odpoutáte od té futuroúchylky a řeknete si, že ono je to vlastně jedno, protože  teď je teď? :) Když někdo bude říkat, že budoucnost je velice důležitá, tak to i skutečně bude.. ale když si je člověk jistý a sebejistý (v mém případě) sedí ve škole a je v blaženém stavu - dělá si co chce :D a k tomu neodsuzuje se za to a řekne: "Na tom nezáleží." tak je to prostě... převratná věc =DD.
Budoucnost je možná důležitá, ale jenom v budoucnosti =) a není co řešit, buddoucnosti člověk totiž nedosáhne, protože ta "budoucnost" se rozpustí v přítomnost a co potom? =) Potom nic..
Co třeba proměnit další "špatnou" věc, (i když ono to není ani špatné ani dobré :D :D)?
Mysl - jednou jsem četla od někoho větu, jak je myslet úžasný dar.. pěkně to tam vyjádřil, že jsem se nad tím musela pozastavit. No jó, myslet je úžasné, když  neovládá mysl vás.. 
ale co třeba zapojit mysl a srdce, lépe řečeno, když necháte srdce, aby ovládalo myšlenky? 
V tomhle případě je o něčem přemýšlet úžasné.. A co teprv intuice =D  když někdo prostě ví a nepotřebuje k tomu žádná odůvodnění. 
být ale pořád v tranzu a vědět, je poněkud... moc fascinující? :D :D a proto máme mysl :D.
představte si, když nějaký člověk by neustále byl v tranzu a věděl  a najednou by začal přemýšlet :D potřeboval by ke všemu odůvodnění ... prostě velký bum :D pro něj by to bylo asi velice zábavné .. ale ostatně, to se děje snad každému člověku při narození, při zrození formy. 
Záleží pak na tom, o čem bude přemýšlet >:D

24.října 2010
23.27.07
v nedělu =D

(zdá se mi to, nebo mám čím dál víc kratší články? =D)

Z aktuální doby :D: prošla jsem nejspíš nějakou změnou :D protože mi začíná být jedno, že dostanu poznámku z matiky a k tomu pak se z toho nestresuji, protože vím, že je to nepodstatné :D ale tohle budu ještě muset vypracovat. "BUDU MUSET" - to jsem kápla do černého :D
Ale prostě mi dny připadají světlejší a připadá mi, že je dost času :D ale podívejte se na článek níž, tam říkám úplně něco jiného :D ale to bylo tím, že jsem pořád něco očekávala :D a teď si připadám, jako bych už byla v tom proudu :D a věřím, že za chvíli budu používat smajlíky doslova místo nabodeníčka. 

Mimochodem, když už řešíme tu přítomnost, nevím, zda si mám přát na na narozky ukulele (strunný malý nástroj) či knihu Moc přítomného okamžiku o_O  protože na jednu stranu bych chtěla  vědět přesněji, jak to všechno vlastně funguje, ale teď jsem dostatečně "naplněna" :D 
a ukulele - kráááásný zvuk.. a dokonce se mi o tom zdálo, jak na to hraji, takže vím, jaký je to pocit.. a vlastně nic převratného to není :D.. ale teď to uke nemám :D  a až to budu mít a budu na to hrát, to těšení se se vytratí a já zjistím, že to vlastně nijak nezmění mou podstatu úroveň či cokoliv jiného.. to záleží ale na mě, jak s tím prožitkem naložím :D :D máma říkala že si mám vybrat... uke za tisícovku... ale důležité je - potřebuji opravdu to ukulele? Potřebuji tu knihu? (abych se připravila na něco, ale není na co se připravit, poněvadž to něco už probíhá?) Chápete ne? :D 
No strašné dilema, ale odpověď mám koneckonců pod nosem :D 

Mimochodem, dnes učitel zase perlil :D :D 
Učitel naráží na nanotechnologii: "Nanotechnologie. Představte si budovu, kde se zabývají nanotechnologií, kde proudí zdroj, a vy ho nevidíte." :D :D 

Učitel: "Je 'ne' zájmeno, že?" 
Žák: "Ne, to je částice."
*tak to tam celá třída i s učitelem začala řešit :D :D*
Žák: "Podstatné jméno."
Učitel: "Jak chceš skloňovat ne?"
Já: "1.pád kdo co? Ne. 2.pád bez koho čeho - bez ne.. 3.pád ke komu k čemu - k ne."
Pak po mnoha návrhů to učitel utnul větou: "Prostě je to zájmeno."
Já: "Ale zájmena jsou přivlastňovací a pod.."
Učitel: "No vždyť přivlastňovací, když se zeptáš: Je to tvoje? Ano. Přivlastňovací. Je to tvoje? Ne. Tak to je odvlastňovací" :D :D  
To jsou někdy hlody hozené jen tak do větru :D 
čááástice :DD nebo prej citoslovce - ne, protože ne nemá náboj :D 

No nic. 
ps. omg zrovna teď máma chce řešit školu (budoucnost) =D proč zrovna teď, v tomhle blaženém stavu?! :D

Sníme realitu? (ve smyslu snění - né jezení :DD)

24. října 2010 v 22:18 Zpovědnice
Vždyť my jsme zapomněli na snění :) No, řekněte mi, co to je? Dnes se každý snaží buď řídit se podle některých faktů, nebo prostě říká úplné nepodstatné né-smysly. 
A to hravé cosi  mezi tím nic. A ono by to tolik potěšilo, uvolnilo. Prostě je všude takové napětí, taková napnutá struna, na kterou když zahrajete, rozduní se buď falešně, neboo.. fešně :D 
Možná to tak vidím jen já - you know :D (to používají hodně angličané etc., jsem si všimla :DD) 
Ale šak.. je jasné proč tomu tak je. Napjatá doba, bláblá. Jde tu o holý zadek. A mluví se tu o tom samém - jak o zdokonalováním sebe sama, tak odolnosti vůči tomu programu o_O

Já to cítím i v normální aktivitě.. jé teď odpočívám, na zítra si ještě musím připravit referát o tom Janáčkovi... a co ta čeština a úkol do fyziky bude katastrofa.. kromě toho vztahy ve třídě nejsou nic moc.. no co si budeme vyprávět. 

Nedávno nám řekla ředitelka jednu větu.. "myslíte si, že budete mít před sebou zlato a jen tak hrábnete?" (nebo něco v tom smyslu)
Too je... velice... převratné? :D 
Hele no nic, já musím, neboť máma zítra brzy vstává do práce. Ale zkuste o tom popřemýšlet.. já sem možná zítra ještě něco dodám ale to jsou sliby a sliby jsou věčně neaktuální :D 

Piráti s Karibiku - Majn theme on guitar :D

24. října 2010 v 18:12 Nerubrikována

To chcu taky tak umět!! :D 

Ňáká borka to zkouší (na nylonky :D) a že to té borce jde, kurňa.
Šak sa nebojte, já sa to naučím, až dám do pořádku gitaru.

Jako bonus, za to, že jste se podívali, Vám sem šoupnu malou borku.

Btw. to bílé, co má na palci, to chci :D je to nejspíš nějaké palcové udeřívátko :D 

Jóho, ruku v ruce. Nechte vlajku vláát.
Chudíí braši my se smrti némusíme bát.. né, žádná horečka mě nepoto, ani ta mořská nemoc či co

Loučení s internetem (ne na dlouho)

19. října 2010 v 11:44 | Písmo hatatitly |  Zpovědnice
Přednastaveno (to jsem ještě měla jít dělat referát, tak proto jsem tu byla)
Mimochodem, vcelku odvážné odhalit svůj styl psaní. I když pochybuji, že to někdo přelouská. 
Původní zvěřejnění: 17.října 11.44
jáj
:D :D Si to dyžtak zvěčte :D na zobrazit obrázek :D 

Jde zkrátka o mou odolnost. Já to dám :D Držte palce.

Psychoterapeut Vladimír Savčenko - O smrti

17. října 2010 v 11:05 Nerubrikována
Myslím, že tyhle videa rozhodně stojí za zveřejnění. 
On tam totiž nádherně popsal všechny naše těla :) to mě na tom upoutalo nejvíc, takže jen můžu DOPORUČIT, naprostá paráda :D


- dám sem jen odkaz, abyste si mohli na jutub hned kliknout na další díl. Tady by to bylo moc složité :D

A ten název článku je prý prostá zpovědnice

14. října 2010 v 17:26 | Jů |  Zpovědnice
Ach ta škola. Jó.. co říct? :D

Je to se mnou na stejné rovině. Jednou tam, jednou tam. Snažím se soudit s nedramatickým příběhem
a vidět věci optimisticky. Ovšem, už jen to, že zde upozorním na snahu, se věci trochu mají jinak. 

Teď mne jen inspiruje kreativita ostatních člověků.

Božínku! Jak ostatní mají sílu. Vidím ji kolem, jak se někde pozastaví a někde proudí plným proudem =] ale já se jí trochu vyhýbám. Sice záměrně, ale zbytečně. 
Únavu jsem si vysvětlila malým pitným režimem (jednoho dne mi to někdo připomněl a přišla blikajda).. nu, takže tu máme jen tu únavu, nic víc. Od toho se odvíjí další problémy. Teda ještě strava. V jídelně nás štědře hostí upravenou stravou. U babičky přejdeme na sladkosti :D Ale náhodou, zítra si máme připravit zdravou svačinu. Žádná "kokakola", žádné ochucené bublinky, ale jen čistá voda nebo mléko, jablíčko a chleba apod(by bylo nejlepší domácí, že :D ňam). Nejspíš si zase zajdu do studánky na čerstvou vodu a ještě pěkně do "skleněné nádoby. Teď moc často ke studánce nechodím, ale poněvadž mám křišťál, který zjemňuje energie vody, využívám toho, a myslím, že to vlastně i funguje o_o (jestli to teda není mým přesvědčením, že to tak bude fungovat)
Ale šak mezitím nějaké to jablko a maliny se vlezou. Mimochodem, sbírání malin je celkem dobrý druh jógy. 

Další inspirativní člověk: (ta doporučená "scéna" jde od 1.53)



Tak ale, nějak ty nálady přechází. Nejlepší stav je ten, když se mi chce zpívat a hrát, to znamená, že nejsem moc líná i na tohle, udělám si na to čas a.. tož v podstatě tak :)

Když už jsme u toho povídání, tak dnes jsme recitovali tu báseň Za trochu lásky. Nu, bylo to takové vynervované a nepřipravené, jakože jsem do toho mohla dát víc toho prožitku. Nicméně dostala jsem 1-. Ona i ta hodina byla celkem dost vynervovaná, protože ředitelka byla nespokojená s referáty a tak nějak.. no nic. Prostě každý má své dny. =) Nebudu to řešit. Alé, no, nemusím připomínat, že na tu báseň jsem si vzpomněla dnes ráno :D ale v hlavě jsem ji měla už i předtím, je totiž lehká a snadno se pamatuje. No fajn, takže jsem s tím spokojená. 

Další. Jelikož mi nezbývá nic jiného na pozorování než dění ve škole (ale to stejně kecám), tak dnes byl zase v akci jiný učitel (na fyziku). Já to shrnu, abych tu nevykládala do noci :D Prostě - tolerance, tolerance á překvapivě tolerance. Strašně rozsáhlé sdělení. 

Ne, já se dám do kupy. Si pište. I když nemohu předvídat, že ano. Ještě nevím kam na školu. Nejlepší by bylo něco s hudbou, ale je tu ale. To jsou pochybnosti. "Nevím, jestli by mě to bavilo, jestli bych vydržela," jistota nejistota, tak je to koneckonců ve všem. 

Tuž zduř.

Demi Lovato zpívá americkou hymnu

10. října 2010 v 17:52 Nerubrikována
Čááu, tak su tady, trochu vynervovaná (asi kvůli tomu, že u sebe nemám orgonit :D), ale to se snad vsákne.. snad. Aspoň nebudu pořád "napájena orgonitem", a zkusím něco na ostro :D

No, je divné že sem házím zrovna Demču a video, jak zpívá ne naši hymnu, ale co by to byloo za svět, kdyby se tu furt někdo nenáviděl a odsuzoval by člověka z talentem, jen protože je to z Disney? Asi to je dost chabý argument, ale couž :D.
Ona to tak krásně přednesla a k tomu jde vidět, že tam používá bránici  a nejspíš taky se nadechuje do břicha (čili spodní dýchání)
Bo k tomu jsem se jednou snažila taky dopracovat a výsledek byl, že jsem získala na objemu hlasu, mohla jsem si vyřvávat celý den a hlasivky to nebolelo a byl to hezčejší zvuk :) na druhý den jsem ještě pocítila, že mohu vyzpívat větší výšky, který bych jinak nezazpívala a to hlavně proto, že se mi podařilo se rozezpívat, aniž by mě bolely hlasivky. Já vždycky nevím jak se rozezpívat totiž -_-. No, byly to krásné dny :D :D
A to ještě někdo řekne, že neumí zpívat. Škoda jen, že toho někdo využil (že hollyvůde? o.O"), no nic, mlčim.
Muhaha >:)


Za trochu lásky.. aneb naše milá ředitelka zase boduje

7. října 2010 v 19:44 V akci
zahrada
Jaroslav Vrchlický
Za trochu lásky

Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu - ale v duši věčný máj,
šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, 
šel pouští - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. 
Ze sbírky Okna v bouři

Tuhle báseň nám dnes ředitelka ukázala, jak se říká, se vším všudy. Má tuhle báseň v oblibě. Když ji reci(y?)tovala, při slovech "ale v duši věčný máj", připadalo mi to jako.. jako zpěv. =) To bylo tak tak
krásně přeneseno. Nic lepšího a výstižnějšího mě v tu chvíli nenapadlo.
Vysvětlovala nám báseň, jaký význam má a co tím Vrchlický chtěl vyjádřit. "Za tím špatným, které by pro lásku překonal, hledal to dobré: šel v ledu - ale v duši věčný máj, šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, šel pouští - a měl v srdci perly rosy" 

Máme se ji naučit nazpaměť.
Ale co mě na té hodině dostalo? Připadala jsem si jako na nějaké přednášce s "duchovními" jedinci. 
"Za vším je láska, nic ostatního není." /nebo něco v tom smyslu, že nic jiného neexistuje/
Ta myšlenka mě u ní tak zaujala.. nečekala bych, že bych tohle mohla uslyšet od ředitele školy. Ale v tomhle případě se neházejí všichni do jednoho pytle. 
Kéž bych tu hodinu mohla třeba nahrát nebo tak něco..
Tolik věcí, tolik "huustých" věcí nám říkala. :) Odnesla jsem si z toho hodně, víc než bych od školy čekala. To byla tak dávající hodina vůči ostatním všem. Já když jsem ji tak poslouchala, musela jsem se jen usmívat =) no teď si to už moc nepamatuji, co všechno tam přesně řekla, ale tím víc to právě byl vnitřní prožitek.. 
No.. možná už přeháním a rozplývám se tu nad něčím, co by ostatní nemohli trochu pobrat. 
Zářila z ní upřímná láska a moudrost. =) Moudrost, zkušenost (prožitá zabýváním se pedagogikou). Takové ty obláčky - jako kdybych je cítila, jak se pohupují svobodně po třídě. A každý poslouchal a když pak jsme přešli ke zkoušení recitace, všichni se snažili :)

Už nevím, co bych k tomu dodala.. ale víte co mě vadí vždycky? Když mi při dojemnějších chvílích slzí oči a to i když třeba pocítím větší nával lásky, který jsem dlouho necítila. 

Bože, za co? :D Za co jsem si zasloužila?