Květen 2012

Blabla blábla, bla.

30. května 2012 v 21:28 | Blahošan z Blabládit |  psycho Pat a Matt v jednom
Bla bla.
Bla blablablabla, bla blablala lala. Blabla blablablablabla bla blablabla. Blabla blivajs.
Blableblobli blublu? Bla. Blabla blalalabla, blalala blabla bla blablabla blablablablabla bla. bla bla bla.
Bla bla blabla bla? Blabla. Blalalááá ha ha habla. Blable bla bla bla BLA. Blala bla blablalba bla.

Nicméně blabla bla blabla bla - bla blabla bla blabla. Blablamíte?
blakurva. Blablabla bla blablaaaaaaaaa bla.
Blablahatláblatlá. Bla. Blablablabla, blabla. Bla bla blablabla bla blabla. Bla blabla blablabla blabla blablablablabla bla bla.
Blalalí blalalá. Bla bla bla blabla. Blabla bla blal blabla blabla blabla? Blablablab bla blablablablá.
BLO-bla-blabla. Blač. Blablabla bla bla blablabla bla bla blabla. Blaláá! Bla blablala. Bla bla blabla, blabla bla blablablablabla.
Blo bla, blablabla bla blabla blablabla. Bla a bla.
Blibla, bloblublíble?
Bloblá. Blá blu. Ju. Blablatujte se. Blabla bla blablablaa, blabla bla bla. Blablabla bla blabla blablablabla. Blalblb.
Blábli blabla bla blablablab blabla bla, blablabla bla bla blabla bla blabla, bla blablablabla blabla blabla blablabla, blabla blabla bla blablabla bla balbalbla blála. Blabla bla blat. Blab blablabla blablabla bla bla blabla. Bla bla blablabla blabla. Blablabláá bla bla blablabla bla blabla bla blablablablabla, blabla bla bla blabla. Blabla blabla, blabla blablabla, bla blabla blabla blabla blablabla. Blabla, bla? Bláblabla. Blbablb blabla bla blablablabla bla blejt. Blablablasnost, blabla blachnost.
Blakuji. Blablabla blabla bla blablalbalba. Bla, blablabla bla. Bla co z toho vyplblíblá?

Bloble blotto: Bla bla bla bla bla bla bla bla blabla.

S t a v -_-

28. května 2012 v 23:38 psycho Pat a Matt v jednom
Když přichází to "ježiš ono je to jedno, všechno je to jedno"
Tak to je odmítnutí.
Něčeho.
Něčeho bolestivého.
A pravda se nedá napsat co? Jen vlastní poznatky.
Čára.
Tenký bod.
Může mi říct, co je na tomhle stavu tak úžasného? Proč mi to nevadí?
Možná to mám ráda proto, že je to hranice, kdy se mi nabízí jiny uhel pohledu, ale ještě se můžu vrátit tam.

Ale až to bude to pravé ořechové, tak to určitě ráda mít nebudu.
Ale je to tak.
Chycena ve vlastních pochybností.
Tolik ovlivnění z vnějška, od všeho. Vnitřní pohnutí.
Tohle je to místo.
Místo nevědomí.

Né, neříkej, že nevědomí x vědomí.
Prostě se v tom utápět. . . ahá, no jo. Utápět. U-tá-pět. Joho ho.
To je tak divný mít jen jedno vědomí.
Udat vlastnímu. Tum tum tum tum.

Ale jo, miluju tyhle pochybnosti, ale stále platí to nahoře a k tomu. . . kdybych se nebrala tak za slova, tož to by bylo taky lepší.
Lep-ší. Teď neplatí nic. Ani žádné topení. To je dost zajímací.
*čeká co dalšího se z ní vynoří*
NO. Takhle přesně. Občas vynořím hlavu z těch sraček/hlubin.
Občas zacinká řetěz/náramek
NO. Teď mě ovlivňuje píseň. Vnoření. Uj.
Kuňk.
Tohle je ta sračka.
A ráno když mě ovlivňovala píseň Wér is máj májnd, sem byla v té hloubce. Ale jak nikdy předtím.
Jsem to udržela dlouho.
Ale . . . už když jsem se z té hloubky vynořila, se tomuselo vyrovnat těma sračkama, žejo.
Kuňk kuňk.
Ale jo, miluju ty stavy. Jinak bych si to nezapisovala.
A nezveřejnila.
A dál. A dál . . .
" "osobně" Předsudky jsou moc osobní. Odsuzování je moc osobní.
Všechno je osobní na mě. "
Puf.

Blalalá

27. května 2012 v 21:12 PokusoBásně
ťaf.ťaf.ťaf
Nastavuji tvář
v slunci zář
pokropím si vodou líce,
už nechci více.
Něco takhle normální
schovává si poznání.
A neukáže do té doby
co se Nic Vším zdobí.

Jenom vešel dveřmi
a pak řekl: věř mi.
Zaklepal dřív,
než oživ.

Zahodil smrti hůl
a prolomil se v půl.
A prasklá strunorůže,
v ní se na víc nezmůže.
Kdo jsi hmotný vězeň,
zabiješ uvnitř žízeň.
Tak konejší mnich,
jeden z mnohých
a jen v nich.

Aneb... raději poslouchejte tu písničku. . . . a nebo raději neposlouchejte, ani neposlouchejte, co máte poslouchat a raději nikam nechoďte, ani vás raději nikam nebudu posílat, protože Míša ví něco, co musí vědět jen ona.

Lampáda, ťumpík

27. května 2012 v 19:06 psycho Pat a Matt v jednom
Piju mlíko. Koukám na klávesnici.
Cítím frustraci.
Dotýkám se střídavě hrnku a klávesnice.

Je mi fajn. Z hlediska sluncodešťového.

A pořád myslím.
Na to, jak jsem cítila mír. "Jak se dycky potřebuji napřed uklidnit a pak cítím."
Taky myslím na to, jak je dojetí naprd.
Taky si vzpomínám, "jak jsem moc nahoře". Nebo si vzpomínám na kočku. Na žebříku. Která se držela jen dvěma předníma packama, až to vypadalo, jakoby posilovala, chuděra. Záchvat smíchu.
Cítím smích na rtech. A občasný zával "něčeho" uvnitř. To, když přijde to, čemu říkáte smích. Už je to pryč.

Jde o tohle. Španělská písnička v notách. Naučím se ji.

Apatičnost + povrchno/lehkomyslnost.
Jak nebýt. Jak je myšlenka sama.
A já jsem svatý koláč upečený na vrchu stodoly, v které právě projel Smrček, kterému z koleček spadlo kousek hnoje.
Asi takhle to dneska cítím.

Čekání na to, až to přejde.
Každý pocit.
ŇAF.
Tak Kateřino, a teď čekám ten SLÍBENÝ komentář. Jinak ti dám facku.
Jen tvůj. Jen pro tebe.
Achjo, achKačo.

To je těžký

24. května 2012 v 0:04 Zpovědnice
CO je těžký?

Věřit.
Je to strašně těžký, až mi jdou z toho slzy kolem. Je těžké přiznat si, že něco existuje, i když jsi celou dobu počítal s tím, že to neexistuje. Ale třeba sis to nechtěl jen připustit. Třeba ses chtěl jen bránit. Třeba bys mohl jít spát.
Je těžké nepouštět si další píseň.

Je lehké to zapomenout.
Uvnitř vře nějaký. . . kotel. Kotel s lávou.

Tak. Věřit x nevěřit.

Je těžké si to připustit. Připustit si co? To, co se právě objevilo.

Ach tak. Už chápu. To se jen karty obrátily. Jen mince. Jen strana mince, kterou neznám.
Jen zlínavá mysl.
Bům.
Z kama to je.
To.

Kotel s lávou a v něm vařecha. A pitvoří se. Převalují se v něm vlnky takového černého popelu.
A ten popel je obrysem pro tu lávu.

Zítra zmizí jádro.
Obalí zapomění. Ale bude tam, ale dosti zkreslený jako sen.

Tak. A ztrácí to hodnotu.
Tak fajn asi se zblázním. Fááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááájn.

Potřebuji kapesník.

Není to tak jak to je. Na to bacha.
Muha.
A teď bylo dáno okamžikem, abych šla spát, z obou stran. Takže.
Doprdeledobrou.

Dobrý den

23. května 2012 v 17:03 psycho Pat a Matt v jednom
aneb doba rýmů a rým je před námi :)

No nic, to jen tak na začátek, hoši.

A te Ď, evrybaby end evrychlapy, se pěkně usadíme a pustíme si nějakou tu<[(/ovlivňovačku.:D\)]>
Tak jsem si zase pohovořila s Michaelou na konferenci.
Jó, to mi teďkom připomnělo, jak moc se mi teď v životě vyskytuje Petr.
Zapomněla jsem mu říct, že mi připomíná spolužačku. Včéra mi z Nikoly trefilo a opět po tom zas strefovalo, protože ona zabíjela a v podstatě se dá i říct, že jsem měla dost. Ať už zkrátka nezabíjí, to jen tak na okraj.
Ale jaké je z toho poučení? Že mě potěšilo, že já jediná jsem byla přítomna u jejího záchvatu smíchu, který nikdo nikdy, takový jaký byl v tom okapšouku, nezažil.
Nehledě na to, že ona je prostě PAT. Pat a Mat. Patka na hlavě a zmatek v hlavě.
Nyní se dostaneme k jádru věci. A to - proč mi vážení a zlatí hraje jen jedno nasluchátko? -_-" Mám to já ale trápení.
Véliký úsměv.

Až někde uslyšíte hlas a slova: "Hej more gáádžo!" tak to je Nikola.
Potkat ji můžete taky na netu nebo skajpu pod oficiálním názvem mnich_karel/mnich_kael/Mnich/Mnichuv ud atožtak.

A teď prosím ať zpozorní evrybaby... jelikož můj zástupce zákonný mi nejspíš složil jednu stranu na rubikové kostce, červenou, kdežto já měla rozdělanou bílou. Styď se stydký pysku!

Opravdu se nejedná o čert :D S jasností dnešního slunce mohu potvrdit, že dnes se neděje zblízka olež všechno.

A protože, abych doplnila a zdůraznila, co asi teď není vidět - čtěte mezi řádky ty bílé/béžové/hnědé ehm barvičky.
Jestli tak uděláte, postupujete do dalšího kola. Pro některé jedince: na další duhovní a druhovní úroveň.

Jo, a abych nezapomněl.
Místo pro Hej Káčku.
Míša(teďjakožehmotnákámoškajo_o): "Já se na Partičku dívám na jutube."
HejKáčka:" Dívej se na ni třeba i na prdeli, mě je to jedno."

Místo pro smích: Hahahaháááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááježišitosizaseposrnodoprkýnkahonzovéhoháááá, ne.

Jo a ještě jedno. Ode dneška už vím, že správně vanilkové šátečky nemohou být syrový, nedopečený, ale... nezralý!
"To není ještě zralý!"
A nebo... zkrátka.... hadr má mnoho tváří: "Ježíš, to studí ta větev."

A teď medituju. Tudíž, edituji med. Děda stáčel v sobotu. Vonělo to tam něčím. Čím? se mě ptáš? To se hned za chvíli dovíš. Medem.

Další důležitá věc. Kde se dá koupit šmirglpapír? Odpovědi do komentářů nebo třeba do prdele, mě je to nekonečno.

Další důlovitá věc. <[(/nějaká vypalovačka\)]>

Jo. Dolevžitá věc. Kdo rozluští tohle: TeDoPáOkSiSoDnTePoTrNiArTrLe, tak ode mně dostane...
...
tak si dá vlastnoruční pusinku.
Jo a ještě poradím... nápověda.. vyskytuje se to na zadní straně.

Tady si někdo říká, tady se někdo nudí, co? Nu, dívat se na něco je větší utrpení než jen se nudit.
Tak jo.
Daleko šíta důlovovžitá věkama citropasta. Jéj teď jsem to zapomněl.
Tohle je teprv Debilní atak. (debata -_-" :D:D)

*posílá soubor, který má v názvu čísla*
mnich karel: hej ten soubor zacina?
Spajdy: no, a i končí
mnich karel: pismeno cislice?
Spajdy: no a končí taky na to
Šušeň: velky usmev
mnich karel: at ho najdu rekni
Spajdy: a nebo nikdy nezačal a nikdy neskončil? O__o
toť k té debatě ale... :D lovestory pokračuje

Šušeň: 431182_36375545699799662
Šušeň: začátek :D
Spajdy: ?! :D
Šušeň: ::D:DDDDD
Šušeň: johooo
Spajdy: já nestíhat :D
Šušeň: *_*
Šušeň: :D
Spajdy: co to jako znamená ty čísla?:D
Šušeň: :DDDDDDDDDDDD
Spajdy: hej :D
Šušeň: to je nazev toho obrazku
Šušeň: :D
Spajdy: oemdží :DDDDDDDDDd

:D:D To asi nepochopíte jak je to dokonvalinkovaný :D

Dobrou točenou zmrzlinu, míchanou, vanilkovou, jahodovou.
"*Vyškubne jiskru z nebe*"
Tak cuz.
P.S. Zapomněl jsem, další vypalovačka. *ananasuje*

Div-né

21. května 2012 v 20:04 Hrátky se slovy
Div né.
.
Zvláštní.
Zvlášť to ne.
.
Kouzlo
Kout zlo.
.
Řešit či zhřešit?
*zabíjí se*
.
"Slova nemohou klamat. To se tak setkal klam a zmat.. a tak se dali dohromady a klamou spolu šťastně až... se zklamali."
.
*a čaj teče*
.
Tsche. . . Měl to být otrhaný roh. A on nakonec není.

Tsche.
.
Nepsal jste 17 minut.
.
Cvok
Cvičení oka.
Kvičení okamžiku.
.
Rozum.
Umění rozlišit.
.
"pridej ke me,ja jezdim sematam"
.
Bohatý.
Bůh nahatý.
Bůh rohatý.
.
Sama.
Satan mává.
.
Chuť
Chudoba.
.
Muse.
.
Prasím. Div už né.

Život a smrt

18. května 2012 v 10:57 Nerubrikována
Jednoduše, píseň od Muse...

. . .


Škola

17. května 2012 v 19:30 Hlášky/perličky :D
Škola... stala se inspirací...

Vše se stane inspirací, když ... se stanete inspirací? o_o neAle nedost netěchle Nemíší.

K začátku t/m/kaková věta. Hmmm, paní učitelko. Thumbs up!
"V organismu všechno souvisí se vším."
Hm, paní učitelko, nejen v organismu, paní učitelko.

Toť k duc.hovnímu.
Jde se na ohňostroje.

I učitel neví vše... není to robot na moudrost (O_o) tak respekt plís!
Třída: Vzrušeně debatující a snažící se vysvětlit panu učitelovi, že to prostě NEJDE POCHOPIT, do prkénka oslového.
Učitel hledící na třídu: Nerozumím tomu, čemu nerozumíte.

Měli jsme supla, přišel, sedl si, promluvil, zvítězil.
Učitel: Nemá tu někdo nabíječku na noťas?
Třída: výbuch
Učitel: Ne?
Třída: rozjařenost z nového objevu
Učitel vykřikuje po třídě: Tak mááá nebo néé?! ...
Domča: Můžu na fejsbuk?
Učitel: Tak to tam můžem jít oba.

Téma: Výroba kořalek, rumů a koňaků. (pořád supl)
Učitel: Z čeho se vyrábí koňak?
Třída: Z vajec. . .
Učitel: Jééé!! *facepalm* Co se vyrábí z vajíčka?
MistrLůcka: Pomazánka.
Jo, Luci, nedávno takovou dělala babička, vše souvisí se vším, hmm!

Orientační otázka, vzhledem k tomu, že jsme se bavili o těch alkokoňů.
Učitel: Kolik ti je?
Domča: 18 (=15)
Učitel: To už jsi taková stará rašpla?!

:D
Jo no.
To jo.
A to vše se stalo jen za den. Áchjo! :D

Oukej

16. května 2012 v 0:52 V akci
Oukej.
Fájn.
Oukej.
Fájn. Rájn cvájn.
Ještě se vzpamatovávám.
Jako když mi učitel po hodině hudebky řekne "Vzpamatuj se Andreo!" a já vím, že prostě ví a já nevím, ale cítím vše možné.
Nebo když jdu po ulici, v uších mi doznívá tělesné ticho jednoho určitého profesora, s kterým jsem se setkala zatím jen jednou a snad né naposled a slova "Stojí sama nad sebou," a nestarám se, jestli mě lidi vidí brečet a ani se nestarám, že to zní moc zvýrazněně, i když je to jen malý neurčitý moment schovaný...
Nebo když se ze všech svých sil snažím normálně usmívat a to si ještě neuvědomuju to teplo, o které se semnou podělil Ondřej. A pak stisk ruky.

Nebo když jedu autobusem a prostě jedu. A nebo když se snažím vyfotit ten západ slunce, ale baterka se vybíjí.

Nebo když se prostě bojím. Bojím. BOJÍM SE. Bojím se. Nebo když v noci nespím a zpívám si to nebo to nebo to
a koukám na jednu jedinou hvězdu a usmívám se a bojím se.

Nebo.... když cítím bolest na patě zpívat. A tančit. A vlnit se. A cítit jak pulzuje..... Bolest tu je.
A nebo... o čem jsem to chtěla psát?
Nebo když se mi láme nehet. A já z toho mít depku. Já mít depku z nehet! HA! Ha! Ha!

A nebo když je šok.
Nevím co je to šok. Nevím jestli nevím nic.

Výdech nádech.
A tady to je. Prosté bytí, stokrát omílané. Bytí, pití lití slití.
Žádné pocity, žádné myšlenky, žádné žádné.
Tady je žádné.
Je to tady i není. Pořád! Pořád vám to sem budu dávat. Stokrát. Stoajednakrát a třikrát a čtyřikrát.

Kolikrát budu chtít.
Tak se VZPA-MA-TUJ-TE.

A nebo ryba. Zdechlá ryba. Té si vážím. Protože tam v tom okamžiku byla. Neměla oči v důlkách, vlastně nevím, kde byly ty oči, nebo jestli tam byly? Nebo nemo o_o
Ale... Pamatuji si ji. I jak smrděla. To pamatovat.
A to, že si ji pamatuju a je to nedůležité, tak právě proto to tak žeru. A pak stejně nežeru.

Ťaf.
Ťuf.
NÉÉÉ ;_; ať už napíšu cokoliv... kdykoliv... kolkokoliv.... přijde sestra nedokonavá.
Přijde sestra časová a sebere to.
Né že by mi to vadilo. A jo vadí. A teď zas nevadí.

*ždímá ždímá*
NUŽE. Budu se vzpamatovávat 15 dní. Třeba.
Ale budu.
Třeba. Domácí chleba.
Nebo mě najdete někde ve škole jako člověk. A budu všem říkat "coje" ... a budu všem říkat "tý jo" a ne nebudu šťastná. Budu nespokojená.
A kdoví co bude. Míšo, ty to víš, že.
A jáá... myšlenky sice jsou, ale ty myšlenky, které možná ovládají pocity, necítí nic.

Ale Džony... tohle vůbec neposlouchej ani to nepotřebuješ... ale jsi pořád svůj ^_^ Nikdo tě nemůže ukrást.
Stejně jako já.
Nebo kdokoliv jiný.
Třeba Káčka. (jako její foto)
Fájn.
Oukej.
Fájn.
Oukej.
Pá, už musím zhulenci. ^^