Říjen 2013

tvoření snŮ

18. října 2013 v 22:57 V akci
All the right things ♫
Od malého kořínku jedné pampelišky se pozornost přesouvala do nebe, přes všechny sféry... pak proplula do Vesmíru a obepnula ji tak krásně jemná, ale velká vlna. Nadechla se energie, připadala si lehká, jako ta energie sama.

Dále proplouvala něčím tak zvláštním, ale přecejen známým.
Všechny hvězdy jakoby se samy soustředili do vlastního bodu a zároveň dál rozšiřovali hranice.
Vlastně všechno tam (tady) dále rozšiřuje své hranice a prolíná ty své s ostatními, až se zdá, že jsou propojené.
A oni možná jsou.

Vydechla světlo a dostala se už daleko za to první daleko.

Ke konci celého snu se dalo říct, že na ní celý vesmír vesměs padal.
Vypadalo to, jako by sám vesmír se soustředil jen do jednoho jediného bodu, tedy do té proplouvající pozornosti.
Jenže tam, kde se čas vlnil, oznámila věčnost svou nadvládu.
Dokáže Vesmír plakat štěstím?
Všechna ta jeho živost by se tak možná dala vysvětlit. On totiž možná tím vším hýřením dokazuje, že přímo řve štěstím.
A co když se ten pocit (pokud se něčemu takovému dá říkat pocit) přesune do jednoho jediného maličkého srdce člověka?

A ta jedna kapka pořád padala, až spadla poblíž pampelišky, na mravence.
Kořínky si ty slzy propůjčili.

Okej, je to spíš pocitový sen :/ Chtěl by někdo, aby se mu to zdálo? Chm?

Moje sanšájn

11. října 2013 v 2:22 V akci
V ranních hodinách začali bzučet včely, zelené listy se měnily na ještě zelenější a na parapetu se líně vyhřívala černá a bílá koťata. Procházka lesem a pauza u studánky. **šumění stromů**
Hevn.
Ranní chvilka čaje a babičky. Sooooooooooooou kjůt moument.
Hevn.
Bylo k poledni, když se z kuchyně nenápadně nesla vůně... a lákala a švidrala. "Oběd!" **následné zmírání nad tou lahodou, Slunečním pozdravem a věčného tónu šlágra**
Hevn.
K večeru se sedávalo pod pergolou. Po pořádném poslechu vrnění Ivetky - loudání se po poli a pociťujíc pohled Slunce na boku. Přímý pohled. **florence and the machine on**
Hevn.
Koukání do nebe a povídat si s míšou a slyšet srdce.
Hevn.
Zahledění se do nebe tak intenzivně, až se začne červenat... a fialovatět.
Hevn.
Především, ukradnout si jednu tu turkyň a poděkovat tomu stonku na čem vyrůstala a čekala na můj příchod, nebo večerní robení pizzy Divoky Ekspres.
Hevn.
Noc.

It hevns mí. Bože, mě je dobře.
Když ucítím ten příval prosté krásy, mám chuť ji odcvrnknout, páč není má a přišla odtud a odtamtud.
Prostou krásu ale nelze vlastnit. Nelze o ní mluvit, když nemlčíte. Zrovna.
Ale vskutku ty vlny prochází všudykama... a dotýká se jich každý z vás... váš třepot křídel motýlků někde v prostoru.
(nebo si možná prostor hraje s pavoučími nitkami a schválně násvás škádlí)

PLAYLIST ZÁŘÍ 13

1. října 2013 v 23:28 Playlist
I wanna take you somewhere so you know I care. But it's so cold and I don't know where.
And I wanna kiss you, make you feel alright. I'm just so tired to share my nights

Well well...
Když tak na ten seznam koukám... je z toho poskládaný hezký příběh.

Hlavní téma:
How to disappear completely
If someone cares
Škola
Prostor
Šokošky, šokošky, šokoškýý
♪ Tak jsme to září nějak přežili.