Říjen 2014

Na nadpisy jsem talent nikdy moc neměla.

16. října 2014 v 0:52 | aj ajn šit |  Zpovědnice
Nazdar elito. Začnu drsně. Věci, jenž/jež/ježuch se dějí v přítomnosti, mají naléhavost ropy. Pokud tu má někdo dojem, že si dělám prdel s tou ropou a všechna vynalézavost, kterou jsem kdy měla (ano, měla) mě opustila, se může zas v klidu posadit a poplácat se po rameni, ačkoliv samochvála smrdí, ale ne oprávněná, protože ten dojem byl správný.

A jelikož mým pohonem jsou tyto pocity, už tu měla být kupa článků? Nó, bohudík, napsala jsem jen jeden, ale ten jsem musela smazat, protože ten už byl zas moccc... naléhavý/přelomový/prozrazující. A já teď v týhle době poslední co potřebuju, je prozrazování.

Jestli jsem před měsícem a půl zmínila, že se vše sere, tak teď mohu zmínit, že věci se posrali a serou se další. Včetně toho, že jsem letos ještě neměla mošt ;[
Nuže, s optimismem který jsem měla ještě před půl rokem, se můžete rozloučit, páč to nevidím o žádný odstín světlejší xD

Zrovna v tom optimistickým článku (který sem zrovna taky nezveřejnila -_-) jsem vypsala pár višís a plánů, které mi teda asi polovina vyšla, kupodivu. Bylo to mikina, ukulele, dva srazy a dovolená.. A jeden vubec nezmiňenej. Kromě mikiny a dovolený a nezmíněnýho to klaplo.

Teď mám taky pár tak kdoví... Ale vzhledem k tomu, že jsem s jedním višem počítala s říjnem nebo listopadem, tak ani ten další pulrok nic. Hold čr nestojí za návštěvu.


No tak stane se. Ale nejspíš si nezvyknu. Pokud celá rodina přežije letošní vánoce, tak já bych ten příští rok hypoteticky vzato taky mohla překousnout.
Hurá řádky. Nic necháme toho šaškování.