Leden 2015

Dmitry Maximov

30. ledna 2015 v 3:06 Fotomozkovna
Tak jsem našla fakt dost zajímavé obrázky na téma manipulace... well well. Člověk by se i divil, že jsou i umělci, kteří na tohle téma jsou takhle kreativní.

Spojení duší dvojčat

6. ledna 2015 v 1:12 Zkušenosti s... o_O
No co jsem tak načetla a co by dávalo logicky smysl, tak duše dvojčat duševně nijak nejsou propojené nebo nesdílí spolu další cestu, jen si vybrali v jedné realitě stejný cíl, stejnou rodinu a domluvili se tak.
Ale bylo by zajímavé, kdyby existovali i duševni (duchovní o_O) dvojčata, což znamená - dvě duše mající stejný původ. Úplně počáteční. Ale to by bylo hárdkor. Dál to rozvádět zatím neumím v tomhle. :D

Takže. Znám případ dvojčat, které už 26 let mají stejný cíl, jsou spolu 24/7. Tenhle případ je dooooosti zajímavý. A právě otázka, kterou položím na konci, by mohla vystačit na menší diskuzi.
Protože. Tyhle dvojčata jsou tedy hodně propojená - několikrát se stalo, že dělali uplně to samé co v tu chvíli ten druhý. Teď mluvim *kuck kuck* o tanci. Jeden tu příhodu popisoval tak, že měl jít na řadu tancovat a ten druhý k němu přišel a praštil do něj ze zadu a ten první to popisuje jako "a v ten moment jsem pocítil něco veeelmi hlubokého uvnitř a.. začal jsem tančit". Teď jde na řadu druhý v popisování - přesně věděl, jaký krok udělat, nebyla to choreografie, ale že to prostě dělali zároveň, aniž by se nějak předem domluvili, nebo aby oba dva věděli, jak budou pokračovat dál. Nazvali tohle spojení jako kajnof telepatie.
Mě tohle přijde úúúúúúúúžasné.
Ale myslím, že by o to přišli, kdyby mezi nimi nepanovala bezpodmínečná láska. Což panuje.
Když měli popsat svoje největší strachy, to víc extrovertní dvojče začalo "ztráta mého bratra". Což znamená, že z celé rodiny ho za každou cenu staví na první místo, ač by se stalo cokoliv. Ten více introvertnější začal větou "kdybych o něj přišel tak už mě nikdy nikdo neuvidíte"... a pak to začal okecávat slovy "u mě je to víc o té rodině, ta je na prvním místě. Protože mám tolik lidí o koho se bát (mají devět sourozenců), jenže u mého bratra... vím že bude v pohodě, vím že je silný. Nemusím se o něj tolik strachovat. Kdyby semu něco stalo tak... fajn tak se zotaví, řeknu mu: trénuj. Ale u rodiny je to jiné."
Tady bych dodala to, že tohle tvrdí proto, protože si ani nedokáže představit, že by ho ztratil. Ale je to i silný pocit důvěry. Už jen proto, že ten toho introvertnějšího ochraňuje.
Mezi nimi je jinak opravdu neobvyklá láska, která je nepochopená tak, že je neznalci označují homosexuály. Když si ale vzpomenu, jakou důvěru v toho druhého mají, nebo jak třeba jeden toho druhého hladí po vlasech na veřejnosti, a je jim fuk, co si ostatní myslí, chce se mi brečet -_-

Jdem o něco dál se spojením.
-Vyprávěli událost o tom, jak jeden z nich kvůli nějaké nehodě měl polovinu hlavy nějak poškozenou a upadl do kómatu. Ten druhý údajně dostal ránu, ale upadl do kómatu též.
-A určitě neposlední příhoda je ta, že jedno dvojče ukazovalo na ruce jizvu a komentoval to: "Jenže to není má jizva, je to jizva mého bratra. Když se mu to stalo, po třech dnech se na ruce objevila mě. Takže můj bratr mě pak viděl toho dne venku z jizvou jak křičím."
-Oba si nechávali dělat tetování a oba tu bolest od toho druhého cítili.

A to je dámy a pánové... to je.. ten nefascinovanější životní příběh, co jsem kdy slyšela.
Teď se dostávám k otázce. Hodněkrát jsem přemýšlela, když zodpovídali na to, kdyby svého bratra ztratili, že by na tom nebylo jen emoční poznamenání, ale i fyzické...
Kdyby jeden zemřel, co by se stalo s tím druhým?

Protože když už jen hovořím o tom, jak by se cítili, to už je velký level, páč by ztratili všechno, tak mě mrazí mluvit o tom, co by se s něma stalo po fyzičnu.
Poněvadž kóma z jednoho zdroje a jsou v tom oba? Jizva, aniž by se on sám pořezal? A cítění bolesti jen při tetování?
To je prostě... majndblou přemýšlet takto: Když jeden zemře, tak ten druhý... zemře taky.
Uááááááááááááááááááááááááá.
A z hlediska vyššího. Pokud by měla určeno zemřít jedna duše, tak ta druhá by se podle toho musela taky zařídit, protože jsou zrovna v té realitě silně napojení, nebo by si zvolila předem jakýsi "při smrti toho druhého si prosím o pokračování života". Ale to by pak ztratil účel, když si zvolil cestu s dvojčetem? Pokud si neurčil zkušenost ztráty dvojčete. Ehmmmmhm.

Mě tak sere že to neumím líp zformulovat xD. Ale tak možností je buď hodně, nebo je to nějak daný a já o tom nevím.

Ale, och my god, jsem si jistá, že ani jeden z nich nezemře násilně. Že mají určený jít do všeho spolu, páč se doplňují, navzájem ochraňují a dodávají si sebedůvěru. A ani jeden z nich nezemře násilně, protože to jsou čisté duše plné energie, které toho mají vďaka svýmu životnímu příběhu ještě hodně co učit ostatní..

(a údajně nepijí alkohol btw. heh, protože nepotřebují takovou směšnou drogu, když mají energickou - tanec)

A tak.
Ještě bych to rozvedla, alééééé na hajzl čas. xD Tekerysi!