Kořínek

24. srpna 2016 v 1:36 |  psycho Pat a Matt v jednom

Pokaždé v tuhle dobu, skrz tvé snění, skrz tvůj dech
přes tvou nevědomost během spánku

to je ten čas, kdy jsem
nejblíže.... existenci....


mé maličkosti. Mému všemu.

A... velryba v oceánu, představ si, ohromná... jaká velikost v ní, kolem ní...
mluví svým jazykem
o tom samém

E x i s t e n c e

je hořkokyselá.

Pálí jako čert. Studí jako odmítnutí. Přináší letmý pohled...

a velmi ... velmi křehký dotek,
a- vítr jednou pozvedl všechny tvé chyby... všechny tvé selhání... nadnesl je dokonce i nad temnotu....
nad tvé sny... nad tvé touhy... nad tvé pochyby....

jenom abys... aby ses mohla jednou svobodně nadechnout...

bez vší té tíhy... té viny... té hořkosti

jen abys mohla hned na to vydechnout... bez slepého uctívání... bez nevědomého rozhodování...


aby ses...
pro jednou... mohla přiblížit o jeden centimetr
k tý existenci

kde tě obklopilo světlo slunce a

ty ... ty ses přes to všechno cítila tak sama.

Nazvala jsi to jedinečností... nazvala jsi to... všímavostí
a náhle přišla falešná bolest, a tys předstírala, že se v ní topíš...

jen aby nepřišla ta reálná?

jen aby ses zbavila všeho toho, co by to
mohlo způsobit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama